4. třída (1. _ 5. 6.)
Dobrý den, děti......
začínáme poslední měsíc školního
roku a v červnu nás čeká ještě pár nových věcí, které musíme splnit, úkoly označené
červeně opět prosím do pátku 5.6.
Hodně
úspěchů při práci RJ
Český jazyk
- opakovat vyjmenovaná
slova, vzory podstatných jmen, shoda přísudku s podmětem
- PS - s.37,
s.41
- nové učivo
- souvětí - učebnice s. 127- 129 (nahoře ke cv.6)
- odkaz na
video https://www.youtube.com/watch?v=iguKGRMK1xY
- odkaz na
video https://youtu.be/eVKmP48oXc4
- z videa napiš souvětí
podle vzorců do školního sešitu
Čtení
- na další stránce přečíst o Kryštofu Harantovi,
nejznámějším pánovi na Pecce, v příštím roce uplyne 400 let od jeho smrti, toto smutné výročí si
budeme připomínat v červnu 2021, proto se nám hodí, když o Harantovi budeme
něco vědět
- odpovědi na otázky:
1) Kam Harant putoval se
svým přítelem Heřmanem Černínem ?
2) Hrozilo jim při cestě nějaké nebezpečí ?
3) Jaké zlé tušení měla
Anna Salomena, když Haranta zatkli na Pecce ?
4) Proč byl Harant popraven
mezi 27 českými pány na Staroměstském náměstí ?
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
an Kryštof Harant
patřil mezi výkvět české šlechty. V mládí nabyl znamenitého vzdělání
i uhlazených mravů, neboť byl pážetem arcivévody Ferdinanda Tyrolského. Za
vlády Rudolfa II. se vyznamenal v Uhrách v bojích s Turky. Těžce
se ho dotkla smrt jeho manželky z rodu Černínů z Chudenic. Aby
rozptýlil smutek, který se ho zmocnil, vypravil se se svým přítelem Heřmanem
Černínem na pouť do Svaté země.
řeobtížné
bylo tehdy cestování, přesto naši cestovatelé překonávali
statečně všechny obtíže daleké cesty. Shlédli Benátky, vsedli na loď a plavili
se k přístavu Jaffě, odkud je vedla cesta do Jerusaléma. Převlečeni za
chudé poutníky putovali s jediným sluhou dále do Egypta. Cestou se
zastavili na hoře Sinai. Tam je varovali před pokračováním v cestě
arabskou pouští. Oba odvážlivci se však nedali nijak zastrašit od provedení
svých úmyslů. Doufali, že i tentokrát se vyhnou všem nebezpečím. Když se
octli uprostřed pouště, spatřili najednou v dáli tlupu arabských jezdců,
řítící se v kotoučích prachu proti nim. Pohlédli na sebe, porozuměli si.
Jsou přepadeni a vydáni na milost a nemilost ozbrojeným lupičům.
ako
smečka hyen přihnali se Arabové k překvapeným poutníkům, strhli je
z velbloudů do písku a hrozili jim smrtí a nakonec je obrali o všecko.
Ožebračeni, téměř nazí zůstali naši poutníci uprostřed nehostinné pouště. „Co
je nám platno, že nás nechali na živu, když tu stejně zhyneme hladem, nemajíce
potravy ani peněz?“ začal bědovat Černín, kdežto pan Harant, když se probral
z leknutí, pousmál se nad jeho nářkem. Zavedl Černína stranou
a vyhrabal z písku váček se zlatými dukáty. „Alespoň, že nám tohle
zůstalo,“ pravil, přepočítávaje dukáty. „Měl jsem štěstí, že jsem mohl pustit
váček nepozorovaně na zem a nohou jej zahrabat do písku. Zbylo nám málo,
doufejme však, že nám to stačí k dosažení některého přístavního města,
odkud se již dovoláme pomoci z domova.“
pokračovali
tím rychleji a opatrněji v cestě a po mnohých nových nesnázích
dostali se konečně do vlasti.
ryštof
Harant dosáhl tu mnohých vyznamenání. Oženil se s dědičkou poloviny hradu
Pecky, žil v Praze v přízni císaře Rudolfa II. V životě pana
Haranta střídalo se nadále štěstí s neštěstím, jak tomu bylo i na
jeho dobrodružné pouti. Znovu ovdověl, oženil se pak po třetí a získal
i druhou polovinu hradu Pecky. Usadil se potom na Pecce a oddával se
svým zálibám, především hudbě.
ocně
do jeho života zasáhl odboj českých stavů. Pan Harant, přestoupiv krátce
předtím k víře podobojí, stal se jedním ze stavovských direktorů a po
zvolení Fridricha Falckého za českého
krále, se stal presidentem české komory (dnes ministr financí). Když došlo k bojům mezi vojskem císařským
a stavovským, byl povolán jako osvědčený válečník za velitele stavovského
dělostřelectva. S ním se dostal před Vídeň a dal rozkaz střílet na
císařský palác ve Vídni. Již tehdy byl nad ním vyřčen rozsudek. Císař
Ferdinand, kterému nechal střílet Harant do oken, zuřil zlobou a sliboval
mu za skutek ten oplatit smrtí. Žel, že se mu k tomu naskytla příležitost
tak osudně brzy. Porážka na Bílé hoře znamenala i konec slávy
a šťastných let bohatýrského pana Haranta. Dříve, nežli mohl uprchnout
před císařovou pomstou do ciziny, byl přepaden na Pecce oddílem vojska, který
jej zajal a odvezl do Prahy.
dyž
ho odváželi z Pecky, tu právě ve chvíli, kdy vstupovali na most, zdvihl se
vítr a serval panu Harantovi klobouk z hlavy
a odnesl ho.
eho
paní Anna Salomena měla zlé tušení, zavolala za ním smutným hlasem: „Och, kéž
by to nebylo znamením, že brzy i svou hlavu ztratíš!“
arant,
chtěl potěšit svou zarmoucenou ženu a proto se pokusil obrátit tuto příhodu v žert a zavolal na
ni : „Kdybych byl Římanem, vrátil bych se ihned zpátky a neudělal bych
dnes ani jediný krok z domu.“
lý
osud se brzy naplnil. Pan Harant byl uvězněn, odsouzen ke ztrátě hrdla, cti
a statků a popraven s ostatními českými pány na Staroměstském
náměstí. Smrt ho čekala tam, kde se jí nadál nejméně. Než, pohlédl jí statečně
v tvář a odevzdán do vůle osudu vstoupil pevným krokem na popravní
lešení. „Tolik nebezpečenství jsem v cizině přestál,“ promluvil na
rozloučenou, „a nyní ve vlasti mé smrt násilná se mi činí ! A to od těch,
kterým předkové moji i já tak dlouho jsme sloužili!“
atův
meč zasvištěl vzduchem, slavný cestovatel vypustil svou bohatýrskou,
ušlechtilou duši.
Vlastivěda
- nové učivo
- učebnice s. 93-95 - Povstání proti Habsburkům, 30.letá válka
- odkaz na
video
- zápis do
sešitu:
České povstání proti
Habsburkům
- panovníci
(Habsburkové) omezovali práva české šlechty a měst povstání proti Habsburkům
- Češi si
zvolili svého krále, utvořili vlastní vojsko
x císařská velká armáda
- r.1620 rozhodující
bitva na Bílé hoře - Češi poraženi
- císař
vůdce povstání krutě potrestal - 21. června 1621
bylo v Praze na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů - kat Jan Mydlář
- mezi
popravenými byl i Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (3. v pořadí - sťata
hlava)
- popraven
byl i lékař Jan Jesenius
- v Čechách nastaly těžké časy - Habsburkové
získali dědičný nárok na trůn, němčina byla zrovnoprávněna s češtinou, jediné
povolené náboženství bylo katolické lidé museli přejít na katolickou
víru nebo museli odejít ze země, mnoho Čechů opustilo zemi, mezi nimi byl i Jan Amos
Komenský - učitel národů, působil po celé Evropě, sestavoval učebnice s
obrázky, psal knihy pro učitele
- českým
povstáním začala třicetiletá válka (trvala 30 let)
- zničená
země, hlad, bída, nemoci, mnoho lidí zemřelo
- bylo
potřeba obnovit zničenou zemi - z ciziny přicházeli stavitelé, malíři, sochaři
..., staví se kostely, zámky, domy - nový umělecký sloh - baroko
Přírodověda
- nové téma zahrada - živočichové zahrad
- učebnice s. 79, 81,82,
- odkaz na
video:
vlaštovka
obecná
krtek obecný
slunéčko
sedmitečné
bělásek
zelný
- zápis do
sešitu :
Zahrada
Živočichové na zahradě
- kolem domů
zahrady - ovocné stromy, zelenina, okrasné rostliny
- důležití
obyvatelé zahrad jsou ptáci (omezují přemnožení hmyzu) a hmyz (opylování
květů)
- Vlaštovka obecná
- stěhovavý
pták, na jaře se vrací z teplých krajin
- staví si
hnízdo ve tvaru misky na zdi obydlí nebo chléva
- hmyzožravá
- loví mouchy, komáry
-mláďata (
holátka) krmí do zobáčku
- tělo: dlouhá, úzká křídla, hluboce
vykrojený ocas, tenké nohy s drápky
- kovově
černé lesklé peří, bříško bílé, pod zobáčkem načervenalé
- rychle a
dobře létá (150 km denně)
- podobná jí
je jiřička obecná
- namaluj si obrázek s.79 - 134 B - kdo chce
- nad
zeleninou poletuje motýl bělásek zelný
- vývoj: vajíčka larva (housenka) -
černožlutá, ožírá listy zelí nebo kapusty
kukla motýl
- tělo: hlava ( oči, sosák, tykadla - čich), hruď
( 3 páry noh, 2 páry křídel), zadeček
- housenky
běláska škodí
- slunéčko sedmitečné
- brouk - 3
páry noh, 1 pár tykadel
- krovky =
svrchní křídla chrání blanitá (spodní )
křídla
- vývoj: vajíčka larva (živí se mšicemi) brouk
- v zemi žije
- krtek obecný
- savec,
hmyzožravec
- tělo:
rypáček ( čich a hmat), válcovité tělo - krátká černá srst, silné přední
končetiny s drápy (jako lopatky), malé zakrnělé oči, ušní otvory v srsti
- na zahradě
nevítaný - podhrabává rostliny
Matematika
- procvičovat
zlomky , slovní úlohy se zlomky - učebnice s.141-144
- geometrie -
opakovní obvod čtverce, obvod obdélníku
PS s. 28 cv.1, s.29 cv.1
obvod čtverce O = 4
. a, obvod obdélníku O = 2 . (a + b)
- odkaz na
video https://youtu.be/4Hca4fMLS9Q
- učebnice s.
143 cv. 16,17,18
Komentáře