Perníková chaloupka 2. třída (1. - 5. 6.)

VE WORD KE STAŽENÍ ZDE

V PDF KE STAŽENÍ ZDE

Ježibaba se zlobila, že je Mařenka hloupá. Ukázala jí, jak se do pece nahlíží. Potom se posadila na lopatu, aby ukázala, jak se na ní má správně sedí.

V tu chvíli Jeníček a Mařenka přiskočili, popadli lopatu a ježibabu strčili do pece.

Děti se vydaly na tu stranu a přišly na zelenou louku k pěkné chaloupce, která byla celá z perníku. Uvnitř uviděly starou a ošklivou ježibabu.

Děti měly hlad. Jeníček vylezl na střechu. Loupal perníček a házel ho dolů Mařence. Ježibaba vylezla z chaloupky a povídá: „kdopak mi to tu loupe perníček?“ „To je jen větříček,“ odpověděl Jeníček.

Šťastně pak našli cestu domů a vrátili se k tatínkovi. Ten vyhnal zlou macechu a slíbil dětem, že už je nikdy neopustí.

Když už ježibaba krmila Jeníčka čtyři neděle, řekla si, že je čas si na Jeníčkovi pochutnat. Pustila ho z chlívku a poručila Mařence, aby roztopila pec, že budou péct chleba.

Byl jednou jeden chudý dřevorubec a měl dvě děti, Jeníčka a Mařenku. Když byly děti malé, umřela jim maminka a jejich otec přivedl macechu. Ta jednou poručila muži, aby děti zavedl do lesa a tam je nechal.

„Vlez do pece a podívej se, jestli je dost rozpálená, budeme péct chleba.“ Ale Mařenka věděla, že by jí ježibaba v peci zavřela. Proto se vymlouvala, že neví, jak se do pece leze.

Otec zavedl Jeníčka a Mařenku na mýtinu hluboko do lesa, kde rostlo plno jahod. Pak děti opustil a odešel domů.

Děti zůstaly na noc pod oknem a ráno vylezl Jeníček znovu na střechu pro perníček. Ale ježibaba už se nedala ošidit. Popadla Jeníčka i Mařenku a zavřela je do chaloupky. Jeníčka zavřela do chlívku, aby ho pořádně vykrmila. Mařenka ježibabě posluhovala, uklízela a vařila.

Děti naplnily džbánky s jahodami, čekaly celý den na tatínka, a když večer nepřišel, pochopily, že zabloudily. Jeníček vylezl na strom a v dálce uviděl světýlko.